Spojení dvou bytových jednotek je administrativně i technicky náročný proces, který vyžaduje pečlivou přípravu. Co všechno vás čeká, na co si dát pozor a kdy je lepší od tohoto nápadu raději upustit? Pojďme se na to podívat krok za krokem.

Fáze 1: Stavební povolení a technická příprava

Nejdůležitější otázka na začátek zní: Zasáhnete do nosných konstrukcí domu?

Ve většině případů, kdy propojujete dva byty vedle sebe, musíte udělat otvor do zdi, která je nosná. V tu chvíli se neobejdete bez stavebního povolení.

Statický posudek: Je naprostou nezbytností. Statik musí spočítat, zda vybourání otvoru neohrozí stabilitu celého domu, a navrhnout ocelové překlady (traverzy), které ponesou váhu místo vybouraného zdiva.
Další specialisté: Úřady dnes vyžadují komplexní dokumentaci. Často budete potřebovat požárně-bezpečnostní řešení (nový velký byt může mít jiné požadavky na únikové cesty), projekt zdravotechniky či elektroinstalace.
Legislativa: Vše se řídí stavebním zákonem, ale mějte na paměti, že legislativa se vyvíjí,(principy bezpečnosti však zůstávají).

Můj tip: Nespoléhejte se na internetové diskuze ani na svůj výklad zákona. Ještě než zaplatíte statikovi a architektovi za drahé výkresy, vezměte hrubý náčrt své vize a zajděte osobně na místní stavební úřad. Úředníci vám přesně řeknou, co budou vyžadovat. Ušetříte si tak tisíce korun za zbytečné papíry.

Fáze 2: Sousedé a SVJ – Kámen úrazu?

Zatímco statika a úřady jsou o číslech a předpisech, jednání se sousedy je o emocích a vztazích. Počítejte s tím, že stavební úřad bude v řízení kontaktovat ostatní vlastníky v domě.

Námitky: Sousedé se mohou obávat hluku, prachu, vibrací při bourání nebo narušení statiky domu. Mají právo vznášet námitky a odvolávat se proti rozhodnutí, což může celý proces protáhnout na měsíce.

Fáze 3: Právní maraton – Katastr a Prohlášení vlastníka

Máte stavební povolení a máte „probouráno“. Fyzicky máte jeden byt, ale právně máte stále dva. Aby byl byt jeden i na papíře, čeká vás nejsložitější část.

Spojení bytů totiž mění právní poměry v celém domě. Každý byt má v katastru určený tzv. spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku. Když sloučíte dva byty, tento podíl se mění (sčítá). To vyžaduje změnu dokumentu zvaného Prohlášení vlastníka.

Co to obnáší?

Dohoda všech: Ke změně Prohlášení vlastníka (a tedy k právnímu sloučení bytů) obvykle potřebujete souhlas 100 % všech vlastníků v domě. Nestačí většina na schůzi SVJ.
Úředně ověřené podpisy: Podpisy na této dohodě musí být úředně ověřené. Pokud ve vašem domě bydlí cizinec, který je zrovna v zahraničí, nebo vlastník, který byt pronajímá a o dům se nezajímá, může to být neřešitelný problém. Standardní plná moc nestačí.
Vklad do katastru: Teprve až máte tuto dohodu se všemi podpisy, můžete podat návrh na vklad do katastru nemovitostí, kde vám dva listy vlastnictví sloučí do jednoho.

Závěr: Vyplatí se to vůbec?

Jak vidíte, technická stránka věci (bourání) je často tou nejjednodušší částí. Skutečnou výzvou je byrokracie a mezilidské vztahy.

Kdy do toho jít?

Máte v domě skvělou partu lidí a víte, že vám to všichni podepíší.
Byt je v unikátní lokalitě, kterou nechcete opustit.

Kdy raději couvnout?

Vztahy v domě jsou napjaté, je tam „kverulant“, který blokuje každou schůzi SVJ.
Náklady na rekonstrukci a administrativu přesahují navýšení hodnoty nemovitosti.

Pokud cítíte, že by vám sousedé mohli „házet klacky pod nohy“, nebo se děsíte běhání po úřadech, mám pro vás upřímnou radu: Zvažte prodej. Často je jednodušší, rychlejší a ve finále i levnější oba byty prodat a koupit si jeden velký byt v jiné lokalitě, který už je hotový a bez právních vad.